Není snad kuchaře, profesionála nebo „hobíka“, který by alespoň jednou nevyšperkoval byť jen jediný pokrm řeřichou. Tato rostlinka se v kuchyni řadí do takzvaných mikrobylinek (microgreens) a obvykle se mezi profesionály označuje anglickým pojmem cress.

Microgreens
Je označení velmi křehkých, sotva vyklíčených rostlinek, miniaturních zelené lístků. Nejsou to ale klíčky, ani mladé rostliny, jsou to vlastně probouzející se rostlinky vyrostlé ze semen, které mají už vyvinuté děložní lístky, někdy i dva nedorostlé, které už vypadají podobně jako listy na budoucí dospělé rostlině. Microgreens jsou prostě dalším stadiem klíčícího semínka. Dají se vypěstovat z jakékoliv zeleniny a v profesionální kuchyni jsou oblíbené právě ty z řeřichy. Tyto svěží rostlinky se hodí nejen do salátů a na zdobení, ale také do polévek, pomazánek, sendvičů. Je možné je přidávat do smoothie nebo využít na zdobení pokrmů pro jejich dekorativní vzhled.

Dnes tato donedávna téměř zapomenutá zelenina stojí v čele pomyslných žebříčků obsahu zdravých látek na 100 kalorií. Teprve za ní se řadí například mangold, červená řepa, hlávkový salát, čekanka, tuřín, špenát, paprika, brokolice, rajče a další „tutovky“ plné zdraví. Vitamínová bomba, která je dostupná po celý rok, je nejenom bohatým zdrojem celé řady cenným bioaktivních látek, ale i velmi příjemným chuťovým zpestřením jídelníčku. Aktuálně je její pěstování rozšířeno zejména v Anglii, Francii, a Dánsku, velkou oblibu dosahuje také v Japonsku a v dalších zemích. Je třeba ovšem dodat, že těch 100 kalorií obsahuje půl kila řeřichy, zatímco jen čtvrt kila červené papriky atd. I tak je však tato znovuobjevená řeřicha plná vitamínů a minerálů více než vítanou surovinou moderní zdravé kuchyně.
Co všechno řeřicha obsahuje:
Je velkým zdrojem vitamínu C.
Obsahuje také vitamíny skupiny B, vitamín E, K nebo betakaroten.
Nabízí minerální látky jako je draslík, železo, vápník, fosfor, zinek, sodík nebo jód.
Prospěšné působení přinášejí také v ní obsažené mastné kyseliny.
Nezanedbatelnou úlohu v ní má chlorofyl, který působí protizánětlivě.
Za zmínku stojí také vláknina, která čistí střeva a podporuje jejich správné fungování.
Tomuto výčtu jsou úměrné i pozitivní účinky na zdraví: antioxidantní, protizánětlivé, posilující imunitní systém a tím poskytující i pomoc v prevenci různých nemocí. Především během zimy je užitečnou rostlinou, která, vždy čerstvá, dodá organismu dávku vitamínů. Pro nízkou hodnotu glykemického indexu má řeřicha uplatnění i v dietních pokrmech při redukční a diabetologické dietě.
Řeřicha setá
Řeřicha setá (Lepidium sativum), nazývaná také řeřicha zahradní, je rychle rostoucí bylina z čeledi brukvovitých. Pochází z Orientu, ale pěstovala se i ve starověkém Egyptě. V dobách antiky se používala proti kurdějím a později se z Řecka a Říma dostala až k nám. Podobná je řeřiše potočnici.
V současnosti se pěstuje především jako nenáročná listová zelenina, někdy i zplaňuje. Vzhledem k silnému aroma listů je možné ji používat i jako zelené koření. Tato malá rostlinka začíná klíčit snad ještě tentýž den a dorůstá výše 30 až 50 centimetrů. Semínka při klíčení přijímají vodu, tím dochází k aktivaci enzymů a štěpení organických látek. Jako zelenina se uplatňují zejména klíční rostliny vysoké jen pár centimetrů. Na průsvitném stonku nesou několik drobných celokrajných lístků, často jsou na nich i zbytky semínek. Má příjemnou, lehce pikantní až štiplavou chuť připomínající ředkvičky Tuto výraznou chuť můžeme podle potřeby oslabit trochou citronové šťávy s cukrem. V gastronomii nachází obdobné využití jako zelená petrželka nebo ředkvičky a chuť ředkviček také připomíná.
V kuchyni má skvělé a všestranné užiti, i když na první pohled se hodí především k přímé konzumaci pro studenou kuchyni. Jako bylinka se dá využít hlavně do salátů všeho druhu, především letních míchaných nebo jako zelené sypání téměř jakéhokoliv studeného pokrmu, dochutí také nejrůznější pomazánky, dipy, tvarohy, také zeleninové saláty, těstoviny, rýži, brambory a hodí se na zdobení pokrmů, či do sendvičů, ale i dává se i do bylinkových másel, polévek, k masu, rybám, mořským plodům, luštěninám nebo ovoci, ozdobí těstoviny, rizota, pečené brambory nebo některé druhy mas, poslouží jako posyp omáček a polévek. Tepelnou úpravou však hořkne a zanechává „mydlinkovou“ pachuť. Kdyby prošla varem, zhořkla by a zničila připravovaný pokrm. Do omáček a polévek ji proto přidáváme až úplně na závěr, při servírování. Její chuť se výtečně hodí k vaječným pokrmům a tvarohu. Samozřejmě ji můžeme nasypat i na chleba s máslem nebo čerstvým sýrem. Zkrátka platí, že ať již řeřichou posypeme namazaný chleba, rizoto, těstoviny, brambory nebo maso, každý takový pokrm se tím promění ve zdravou delikatesu. V Anglii je hodně oblíbený salát z listů řeřichy s olejem, pepřem, solí a octem.
Řeřichový salát

Nejprve řeřichové listy dobře umyjeme ve vodě. Pak je vložíme do vody se solí a octem. Necháme odstát přibližně jednu hodinu. Následně listy smícháme s nakrájeným česnekem, olivovým olejem a citrónovou šťávou. Přidáme trochu soli a pepře. Před konzumací necháme takto připravený salát ještě postát tři hodiny v chladničce.
Její nejchutnější a nejzdravější použití je co nejvíce začerstva a nejužitečnější konzumace je hned na jaře a v zimě při nedostatku jiné čerstvé zeleniny a bylin, což je možné, protože její pěstování je velmi snadné a je tak prakticky dostupná po celý rok. Ve skleníku nebo uvnitř domu – na okenním parapetu je díky její celoroční vegetační době je možné ji vysévat a sklízet neustále. Zasévá se do vlhké půdy nebo na mokrou vatu, velmi rychle dorůstá a specializovaní prodejci ji dodávají po celý rok. Mezi všemi ostatními rostlinami je řeřicha rekordmanem ve výrobě vitamínů.
Řeřicha patří mezi jarní bylinky, rostlinka rostoucí venku se sbírá v květnu až do začátku června, než začne kvést. Ideální je utržené či ustřižené listy nejlépe spotřebovat hned, případně na 1-2 dny uložit v lednici – ne déle, protože její svěží štiplavá chuť se rychle vytrácí a rychle hořkne. Řeřichu sklízíme před vykvetením tak, že odřežeme či nůžkami odstřihneme stonky těsně nad substrátem a ihned použijeme. Doporučuje se ustřihnout nejen zelené listy, ale i bílé stonky, které chutnají velmi dobře, jsou jemné a chutí připomínají hrášek. Jakmile však začne řeřicha kvést, její chuť zhořkne a do jídla se již nedá použít. Samozřejmě, že řeřichu je možné koupit, naklíčenou nebo vyrostlou, a dokonce ve více kultivovaných odrůdách, neboť pěstitelé ji dodávají ve větších či menších boxech po celý rok.
Je až pozoruhodné, jak variabilní může tato rostlinka být. Dnes je k dosažení a okamžitému použití v mnoha odrůdách rozličných vůní a příchutí. Na následujících řádcích vyjmenujeme alespoň některé z nich a naznačíme jejich nejvhodnější kuchyňské využití.


Odrůdy řeřichy a jejich využití při přípravě pokrmů
Zelené výhonky řeřichy se uplatní především v zimním období, kdy většina skutečně čerstvé zeleniny a bylinek na trhu chybí. Právě v době od ledna do března bývá řeřicha nejvíce populární. Její konzumace se doporučuje při stresu a jarní únavě zvláště v zimním období. Čerstvé klíčky jsou vhodné také jako prevence cukrovky, cévních a srdečních onemocnění. může posilovat organismus proti chřipce, rýmě, nachlazení. Časně zjara bývá pak součástí různých čisticích kúr. Používá se co nejvíce čerstvá, skladovat ji lze však také - sušenou v uzavřené nádobě, při relativní vlhkosti, chladnu a temnu a nejvhodnější teplota pro skladování je 2 až 4˚ C.



Affila cress - řeřicha s příchutí hrášku: do teplých i studených pokrmů a do salátů
Atsina cress - příchuť anýzu a lékořice s tóny fenyklu: na bílé ryby, do dezertů a zmrzliny
Basil cress - příchuť bazalka: na salát Capresse



Borage cress - příchuť okurky, ústřice: na ryby, mušle, korýše, sendviče
Broccoli cress - příchuť brokolice: na sendviče, uzené ryby
Daikon cress - příchuť křen, ředkvičky: ryby, japonská kuchyně, saláty



Ghoa cress - příchuť citrusy, koriandr: ryby, drůbež, polévky
Limon cress - příchuť citron, anýz: korýši, ryby, polévka
Mustard cress - příchuť křen, wasabi: japonské pokrmy, masové pokrmy, ryby



Rock chives cress - příchuť česnek: ryby, maso
Rucolla cress - příchuť mladý oříšek: carpaccio, saláty
Sakura cress červená - příchuť černá ředkev, ředkvičky: předkrmy, saláty



Sechuan cress - příchuť sechuánský pepř: koktaily, dezerty, zmrzlina
Shiso purple cress - příchuť kmín: chřest, sýry, houbové pokrmy, ozdoba polévek
Tahoon cress - příchuť pražená jádra z buku: ozdoba pokrmů
Jak vypěstovat řeřichu v kuchyni
Tato nenáročná bylinka vyžaduje hlavně vlhkost. Můžeme jí pěstovat po celý rok v truhlíku za oknem, po třech až čtyřech týdnech se znovu vysévá. Na však jejich výsev klidně stačí použít i plastový tácek či misku a nemáme-li zeminu, postačí buněčná vata. Vysteleme s ní misku a zalijeme vodou. Počkáme, až se voda vsákne a poté hustě posypeme semínky řeřichy. Dále už jen dáme pozor na to, aby semínka neuschla, neboť by nevyklíčila.
Řeřicha potřebuje teplotu nad dvacet stupňů a již do druhého dne začne klíčit. Důležité je umístění tácku se semínky, protože i když má řeřicha slunce ráda, je třeba dát pozor, aby se voda na slunci neodpařila rychleji a semínka nezaschla. Pro zdárný vývoj rostlina potřebuje dostatek vláhy, polostín a teplotu 15 až 18° C. Za tři dny už můžeme řeřichu sklízet – potřebné množství si odstřihneme nůžkami nad substrátem. Pokud řeřichu necháme dorůst cca do 10 cm a odstřihneme jen horní část natě, ještě doroste. Takto je možné ji sklízet až třikrát.
Miloslava Kučerková